Myslivecké sdružení Šesterák
Na počátku 20. století byla myslivost soukromou záležitostí několika osob. V Mastech provozoval myslivost p. Školník a p. Michl, v Roudném p. Novotný z čp. 11, v Bílém Újezdě p. Ešpandr, Vaníček, Duzbaba a p. Novotný. V Hrošce potom p. Tomáš, Švasta a Ešpandr. Všichni byli nájemci honitby, která spadala pod obecní úřad.
Střílelo se, když byla potřeba zvěřina. Tehdy byly běžné ládovačky a kohoutkové zbraně. Lov byl prováděn na čekané večer, kromě toho se chytalo do ok. Hodně bylo především zajíců a koroptví, méně pak bažantů a srnčí zvěře. Značné množství bylo škodné, především kun a tchořů. Zvěři škodila také domácí zvířata, jako pytlačící kočky nebo volně pobíhající psi. Kromě toho byla i spousta pytláků.
Postupem času myslivců přibývalo. Za válečných let r. 1940 - 1945 vznikaly i první spolky - v Hrošce, v Bílém Újezdě a v Mastech. V těchto letech byla myslivost pro některé myslivce omezena a to vzhledem k omezenému počtu zbraní. Mnoho jich bylo totiž zakopáno nebo dobře ukryto, kde čekaly na konec války.
Ani po válce však nebyla situace ideální. Do spolku se hlásil kdekdo a dokonce i ti, kteří o myslivosti nic nevěděli. Chtěli jen střílet, ale o péči o zvěř neprojevovali žádný zájem. Před rokem 1948 však byla přijata celá řada zákonů, která se tuto situaci snažila napravit. Byl to především zákon o myslivosti, povinné zkoušky z myslivosti, zákon o ochraně přírody a živočichů. Výrazně byla podtržena otázka péče o zvěř v zimním období, byla stanovena doba lovů a používání zbraní. V rámci organizace vznikl i Ústřední výbor československého mysliveckého svazu, ČS myslivecká jednota, okresní myslivecký svaz a v obcích byla zakládána myslivecká sdružení. Tehdy vzniklo v Bílém Újezdě a v Hrošce myslivecké sdružení, jehož řádné fungování se traduje od roku 1950.
Práce MS se neustále zlepšovala, jednak díky schopnému vedení, jednak řádnou péčí o zvěř, cílenou likvidací škodné a kvalitnímu plánování odlovu. V r. 1965 došlo k sloučení obou MS v jedno MS Bílý Újezd. Tím vznikla velká a velmi uživná honitba, která měla 1.700 ha honební plochy. Postupem času vzrostl počet lovné zvěře, především zajíců, bažantů a srnčí zvěře. Na druhou stranu ubylo koroptví, především kvůli intenzivní chemizaci a mechanizaci v zemědělství.
Zakladatelem tohoto sloučeného sdružení byl p. Tomáš Jan, Švasta Jan, Novotný Josef ml. a Dyntera Josef. Sdružení mělo celkem 26 členů.
Střílelo se kolem 800 ks drobné lovné zvěře. Ta se prodávala především do obchodů a na základě této skutečnosti mělo MS dostatek finančních prostředků. Proto se započalo také s odchovem bažantů. Za tímto účelem byla na Ostrově zřízena odchovna a výpustna bažantů. Ročně bylo do přírody vypouštěno kolem 600 ks mladých bažantů. I v přírodě se líhlo velké množství bažantíků. Značně však začala škodit vysoká chemizace a mechanizace používaná v zemědělství.
V roce 1968 se začal v MS rodit záměr postavit si vlastní loveckou chatu. V tomto roce došlo k požáru výměnku p. Švorce z Roudného. MS se podařilo toto shořeniště koupit a ještě týž rok, za pomocí mnoha občanů z Bílého Újezda a především členů MS, postavit na tomto místě loveckou chatu "Šesterák". Tento název byl přijat i pro zdejší MS. Na podzim tohoto roku se konal lov francouzských myslivců, kteří zde ulovili 745 ks bažantů. To byl pro MS jednak velký finanční přínos, zároveň však velká propagace zdejšího MS Šesterák v zahraničí. Akce měla takový ohlas, že sem francouzští lovci jezdili ještě po dalších pět sezón.
V rámci okresu Rychnov nad Kněžnou docházelo v myslivosti k různým změnám. Okres měl zájem vytvořit co největší honitby v rámci okresu a prakticky zrušit honitby menší. Tímto záměrem bylo postiženo i MS Šesterák, které bylo spojeno s MS Byzhradec. V tomto nepřirozeně vytvořeném sdružení byly časté hádky, osočování, došlo k roztříštění kolektivu. To trvalo až do roku 1993, kdy vyšla celá řada nových zákonů, které umožňovaly vrátit se zpět k menším MS. Těchto zákonů bylo využito a prostřednictvím majitelů pozemků v katastru Bílý Újezd, Masty a Roudné bylo ustanoveno honební společenstvo. Honitba o celkové výměře 530 ha byla schválena nadřízeným orgánem a následně pronajata znovu vzniklému samostatnému MS Šesterák v Bílém Újezdě.
.
